Zabýváme se veškerým spektrem psychických poruch:

• úzkostné stavy (fóbie, obscedantně-kompulsivní porucha, posttraumatická stresová porucha)
• poruchy nálady (deprese, mánie, bipolární afektivní porucha, cyklotymie, dystymie)
• onemocnění schizofrenního okruhu (akutní a přechodné psychotické poruchy, schizofrenie, porucha s bludy, schizoafektivní poruchy)
• organická duševní onemocnění (psychické změny v rámci onemocnění mozku či duševní změny způsobené tělesným onemocněním, tj. zejména demence a delirantní stavy)
• psychosomatické obtíže (somatoformní poruchy, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, únavový syndrom, sexuální dysfunkce psychogenního původu)
• duševní poruchy vzniklé v souvislosti s těhotenstvím a šestinedělím, klimakteriem
• závislosti (alkohol, drogy, zneužívání psychofarmak či jiných léků, mírnější projevy odvykacích stavů, gamblerství)
• osobnostní problematika (úprava maladaptivního stylu chování v osobních i sociálních situacích, který způsobuje trvalé obtíže)
• pomoc v krizové situaci – očekávané životní změny, traumata (znásilnění, náhlá úmrtí, hromadná neštěstí), matrimoniální obtíže včetně domácího násilí

Zkušený psychoterapeut pomůže

Psychické obtíže, které lze již klasifikovat jako duševní poruchu, postihnou v určitém období života prakticky každého člověka. Každá vývojová životní etapa přináší svá úskalí a riziko onemocnění určitou jak somatickou tak duševní chorobou. Statistiky ukazují, že duševní choroby jsou neméně časté ne-li přímo častější jak choroby somatické. Zda se člověk k léčbě dostaví záleží na mnoha faktorech, kritičnosti vůči svému stavu, zázemí, motivaci se sebou něco dělat a též socioekonomické úrovni a osvětě daného společenství. S potěšením lze dnes již konstatovat, že do ČR proniká trend západních zemí, kdy psychické obtíže již nejsou stigmatizovány a devalvovány na „lidskou slabost“. Podkladem tomu je i vědecký výzkum, který četnými neurochemickými závěry poukazuje na psychosomatickou a neuroendokrinní etiologii či predispozici četných duševních  chorob. Ochota tak řešit své obtíže za odborné pomoci je naopak díky své efektivitě čím dál více oceňována a je projevem racionálního a dobrého rozhodnutí.

Např. s depresí je to v podstatě podobné jako s únavou při chřipce. Chřipku rozumný člověk nepřechází „vzmužením se“, nýbrž tělu dopřeje klid a chybějící vitamíny, v případě deprese chybějící serotonin. A to pomůže.