Pánevní bolest
Pánevní bolest se projevuje v oblasti mezi sponou a pupkem, může být rovněž popisována jako bolest v oblasti beder. Její projevy jsou různé, některé ženy bolest pociťují jako bodání, jiné jako trvalou, která se obvykle při zátěži nebo pohybu zhoršuje.
Pánevní bolest může být:
- krátkodobá, v takových případech je velmi obtížné přesně určit příčinu vzniku
- náhle se zhoršující se tendencí, v takových případech je nutno přemýšlet o infekčním procesu nebo o vzniku náhlé příhody břišní v pánevní oblasti
- dlouhodobá a trvalá. Pokud trvá déle než ½ roku a není tendence zmírňovat se, hovoříme o bolesti chronické, příčinou mohou být srůsty, děložní myomy, endometrióza, je nutno pomýšlet i na onkologické onemocnění
Původ pánevní bolesti
Stěžuje-li si pacientka na pánevní bolest je nutno zjistit původ obtíží. Kromě gynekologických onemocnění se může jednat o urologický, ortopedický nebo chirurgický problém.
Bolest při styku, při vyprazdňování, při náročnější pracovní činnosti mohou způsobovat gynekologická onemocnění, jako jsou záněty, děložní myomy, endometrióza nebo srůsty v oblasti pánve, případně onemocnění zařazená o skupiny náhlých příhod břišních bezprostředně ohrožujících ženu na životě jako je torze andex, mimoděložní těhotenství, ruptura cysty, zánět slepého střeva. Na místě je vždy návštěva gynekologa, který rozhodne, zda se jedná o zánětlivý proces a nasadí patřičnou medikamentózní léčbu nebo v případě nejasného nálezu doporučí laparoskopické vyšetření na specializovaném pracovišti, protože obdobné obtíže mohou způsobovat problémy v oblasti močového měchýře, případně ledvin. Nejčastěji se jedná o záněty nebo ledvinové koliky způsobené pohybem event. vylučováním ledvinových kamenů.
Zánět močového měchýře
Příčinou zánětu močového měchýře (cystitis) bývají bakterie, projevuje se většinou řezavou a pálivou bolestí při močení, častým nucením na močení, dojde-li k vzestupu infekce do oblasti ledvin objevuje se i bolest v bederní oblasti. V tom případě se často objevuje vysoká teplota provázená třesavkou.
Diagnostika je založena na informaci poskytnuté pacientkou a vyšetření lékaře, který zjistí přesnou lokalizaci bolestí. Vyšetření obvykle doplní laboratorní testy – kromě močového sedimentu se provádí i kultivační test, obvykle bývají zvýšené i hodnoty FW (sedimentace) a CRP.
Léčba spočívá většinou v nasazení antibiotik, důležité je dodržování pitného režimu (doporučuje se 2,5 l tekutin za 24 hodin) a klid na lůžku. Obtíže pak většinou do týdne ustupují.
Možnost zánětu slepého střeva
Bolest v oblasti pupku sestupující postupně do pravého podbřišku a celková schvácenost bývá příznakem akutního zánětu slepého střeva (apendicitis). To je velice závažné onemocnění řadící se do skupiny náhlých příhod břišních, které v některých případech mohou ohrozit pacientku na životě (zejména když dojde k prasknutí apendixu a vyprázdnění střevního obsahu do dutiny břišní). Vzhledem k tomu, že podobné příznaky se mohou objevit i při zánětu vaječníků a vejcovodů je vhodné, aby pacientku kromě gynekologa pro upřesnění diagnózy vyšetřil i chirurg. Běžné gynekologické vyšetření je tak rozšířeno o rektální vyšetření, které bývá vnímáno velmi bolestivě na rozdíl od zánětu adnex, kdy jsou bolestivé pohyby dělohou.
Pacientka je v případě nejasného nálezu odesílána na specializované pracoviště, kde může být nález ověřen laparoskopicky. Vyloučí-li se adnexitida a potvrdí se apendicitida je na místě neprodlené odstranění zaníceného slepého střeva a následné nasazení vhodného typu antibiotik. Operativní řešení je rovněž neodkladně nutné zjistí-li se, že bolestivé příznaky způsobuje mimoděložní těhotenství již prasklé nebo hrozící prasknutím.